CO SE SKRÝVÁ ZA NAŠÍM BLAHOBYTEM — ZVRÁCENÉ TRADICE

Na světě je spousta “tradičních” aktů, kterých se nedobrovolně musí účastnit i zvířata. A jejich role v nich je doslova smrtící. Bohužel právě pro ta zvířata.
Každý národ či etnikum, často region nebo jedna jediná obec — všichni si drží nějaké tradice. Zvyky, které se dělají často stovky let. Spousta je jich nádherných a pro nezaujatého diváka stojí za to je vidět. Jsou i takové, při kterých jsou využívána zvířata. Tradiční jízdy králů, známé z moravských obcí, kdy plně domestikované zvíře — kůň — veze čestně krále, je to lepší, co můžete vidět. Ne všechna zvířata zapojená do lidských tradičních aktů se mají dobře jako koně ze Slovácka.
V Bulharsku se do velké rychlosti roztáčí pes zavěšený na laně a z něj padá do řeky, ze které se má dostat. Tento rituál má sloužit jako ochrana před vzteklinou a zlými duchy. Verze tradiční japonské pochoutky Sashimi zvaná Ikizukuri, při jejíž přípravě vám vámi vybranou rybu kuchař vyloví a přímo před vámi naporcuje. Zaživa! A v některých zemích Evropy stále můžeme vídat tradiční štvanici ve stylu parforsního honu.

Pohled na desítky mrtvých kytovců v krví zbarvené vodě není příjemný; zdroj: flickr.com

Grindadráp

Na severu Evropy leží souostroví Faerské ostrovy. Život na nich není a nikdy nebyl jednoduchý. Drsná, ale i pohádkově vyhlížející příroda. Lidé, kteří si musejí poradit a spolehnout se sami na sebe. Přestože v dnešní době je život lehčí než dříve, stále se na těchto ostrovech uchovala tradice lovu Grindadráp. Jedná se o lov velryb, při kterém je objeveno hejno velryb, které jsou pak postupně obkličovány a tlačeny směrem ke břehům. Jaký je jejich osud tam je zřejmé. Jakmile se velryby dostanou na pláž, jsou zabity jediným hlubokým řezem přes hřbetní oblast vytvořeným speciálním velrybářským nožem mønustingari, který přeruší míchu.
Lov velryb je na Faerských ostrovech opravdu tradičním, a to hlavně z důvodu, že na těchto ostrovech je minimum obdělávatelné půdy. V dnešním globalizovaném světě tento argument částečně padá. Tradiční však už nejsou moderní techniky lovu. Je opravdu velký rozdíl v tom, jak se lovilo dříve a jak se loví dnes. Moderní technologie dávají lidem, v tomto už tak nerovném bojí, obrovskou výhodu. Proto se za mě už nedá hovořit o tradičním lovu, jen o něčem co bylo dříve tradiční, ale v této době jsou to více méně tradičně vypadající jatka. Proti technice nemají kytovci žádnou šanci. Lovcům stačí už kolem desítek minut, aby moře zbarvili krví a ulovili desítky velryb.
Ačkoliv se i Faerská vláda snaží tento lov krotit a nějakým způsobem ho zcivilizovat, tak sami lovci neustále dokazují, že jim jde jen o barbarské lovení co největšího počtu kořisti. To dokazuje i lov delfínů bělobokých z roku 2021. Během jediného dne bylo uloveno tímto tradičním způsobem přes 1400 delfínů. Rozhořčení přišlo nejen z celého světa, ale také přímo z řad velrybářských spolků na ostrovech, nebo samotné vlády. A bohužel i rekord v počtu ulovených velryb je z nedávné doby, a to z roku 2017, kdy za jednu sezónu bylo uloveno přes 1200 velryb.
číst dále: Co se skrývá za naším blahobytem — Cirkusy a zvířecí show
Ačkoliv je těžké to přiznat, tak Grindadráp má pro faerské obyvatele svůj význam. Jak jsem psal výše, jejich možnosti obživy jsou složité. To však neznamená, že se budou dít věci, jako v roce 2021 při lovu delfínů. Místo udržitelnosti, regulace a osekávání tohoto stylu lovení se tak dějí výkyvy, které jdou naprosto opačným směrem. Jistě, mnohé napadne přísný zákaz těchto aktivit. To je podle mě nemožné. Okamžitě by se velryby či delfíni začali lovit ilegálně, a to by mohlo způsobit mnohem větší škody. Řešením jsou obyvatelé Faerských ostrovů a to, jestli chtějí být spojování s jednou z nejkrvelačnějších tradicí světa.
Nečekanou věcí, která je může přesvědčit, jsou zdravotní rizika konzumace masa z velryb. Jak už to tak bývá, lidem se vrací jejich špatné chování k přírodě a životu na naší planetě. Metylrtuť, která se vyskytuje v oceánských sedimentech, ale také se do nich dostává kvůli lidské činnosti, se akumuluje v mořských organismech, a to i ve velrybách lovených při Grindadrápu. Tato látka je obzvláště nebezpečná pro malé děti a těhotné. Má vliv na plod a jeho vývoj, kdy způsobuje narušení vývoje nervové soustavy. Vliv na zdraví se tak může stát rozhodující vahou při rozhodovaní co dále s tímto tradičním lovem.

Korida

Tradiční představení provozované nejvíce ve Španělsku, v Portugalsku a v některých zemích Střední a Latinské Ameriky. Hlavní roli v této show hrají muži nazývaní jako toreadoři. Ti pro potěšení publika zabodávají do býka kopí a poté ho usmrtí mečem. Jenom ve Španělsku je při zhruba 1700 zápasech ročně usmrceno asi deset tisíc býků. Býci hrají sice také hlavní roli, ale jejich předem určeným osudem je prohrát. Ano, existuje teoretická možnost, že býk svou statečností získá diváky na svou stranu a ti si pro něj vyžádají milost. V takové situaci je však obvykle býk stejně nakonec utracen v zázemí arény, protože zranění jsou příliš vážná.
Býk je před zápasem důkladně vydrážděn ve zvláštní kleci v zázemí arény a odkud jej na daný signál vypustí. Nejprve proti býkovi nastoupí pikadoři. Ti jedou na koních, kteří jsou chráněni pouze vycpávkami. Nejsou tak výjimečné i jejich vážná zranění. Původně koně dokonce chráněni nebyli vůbec a býk jich v každém zápase zpravidla několik usmrtil. Před samotným hlavním matadorem nastupují ještě bandarilleros, jejichž úkolem je býka nejen ještě více vydráždit, ale také již zraňovat a zabodat býkovi do těla své bandarilly. V tuto chvíli už se jedná o hodně sofistikovaný způsob týrání.
Jako poslední jde do boje matador. Ten má mezi torery výsadní postavení a je vedle býka hlavním aktérem koridy. Matador je vybavený muletou a jeho zbraní je kord. Nejprve nechá býka několikrát naprázdno zaútočit do mulety a nakonec, když býka dostane do vhodného postavení, jej probodne kordem. Někdy není první bodnutí smrtelné a musí přijít další rány. V případě, že se vzepře svému osudu a býk matadora vyřadí z boje, je proti němu nasazen další matador. V jednom zápase obvykle bojuje šest býků se třemi matadory. Býk tedy zápas nemůže vyhrát. A co hůře, matadorem probodnutý býk obvykle není ihned mrtvý, proto jeden z pomocníků dává býkovi řeznickým nožem ránu z milosti.

Zápasy speciálně šlechtěných kohoutů jsou zábavou pro mnoho lidí napříč Ásií; zdroj: flickr.com

Zápasníci i ti další

Pes je nejlepší přítel člověka. Druh a partner, který odedávna provází lidi na jejich cestách. A pro spoustu lidí je to člen rodiny. Pořád se však po celém světě konají psí zápasy. Často nelegálně, ale existují země, kde jsou i legální. Historie těchto zápasů sahá až do starého Říma a v mnohých zemích je to do dnešních dnů vyhledávaná “zábava”. Pro mě je to až neuvěřitelné, že se to děje, a přitom má pes v lidských očích tak vysoký status a je to nejoblíbenější domácí zvíře. V Asii, kde právě jsou tyto zápasy mnohdy legální, mají status společenské události a dá se na ně vsázet. A jejich popularita roste velmi ve Spojených státech. Tisíce psů ročně zemře při nelegálních zápasech a další jsou ukradnuti jejich majitelům a využiti pro tuto zábavu, či jako sparing partneři pro zápasící psy.
Nezápasí jen psi. Jsou to kohouti, opice a další různé kombinace zvířat. Po psích zápasech jsou to právě kohoutí, které jsou ve velké oblibě. Jsou to zápasy na život a na smrt. Kohouti jsou speciálně šlechtěni a jsou i vyzbrojováni pro zvýšení šance na úspěch. Už jednou výše zmiňovaní býci a jejich živočišní příbuzní bývají často využívání k tomu, aby se s nimi různým způsobem lidé porovnávali. Ať už jde o pověstné americké rodeo, indické Jallikattu nebo běh ulicemi Pamplony před býky. Vždy jde o to, v rámci tradice, toto zvíře pokořit, případně zabít.
Všechny výše zmíněné tradice, při kterých trpí zvířata, jsou nepřípustné. Nejsem to však já, kdo o nich rozhoduje a kdo je daným lidem chce brát. Každý z nás by se měl podívat na to, jak se chová a vzít ohled na živé tvory, kterých se jeho chování dotýká. Žijeme v době, kdy mnoho tradic je překonaných a dějí se jen jako zpestření. To je pochopitelné, doba pokročila. Je však obrovský rozdíl v tom postavit na jaře májku a tím pobít v jeden den přes tisíc kytovců. To že je nějaká činnost nazývána tradiční neznamená, že je automaticky v pořádku, když při ní trpí nebo umírají zvířata.
Jak se líbí vám tyto “tradice”?

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená.