Lukáše, jednoho ze společníků Šufanu, jsme se zeptali, co je při výrobě oříškových másel nejdůležitější, proč zakládají na lokálnosti a jak spolupracují s bezobalovými obchody.
text: Pavel & Berenika — fotografie: Facebook Šufan — děkujeme Šufanu za rozhovor a možnost návštěvy
Marek, Matěj a Lukáš. Skrze ně Šufan dostává tvář. / Zdroj: Facebook Šufan.
Minumalismu, udržitelnosti a veganství se věnujeme již déle a tyto životní styly jsou nám velmi blízké. Na SimplyBerenica se s vámi dělíme o naše tipy, rostlinné recepty, recenzujeme to, co nás zaujme. A velmi rádi s vámi sdílíme také naše oblíbené značky, o kterých si myslíme, že stojí i za vaši pozornost.
S touto myšlenkou vznikl i nový projekt PŘEDSTAVUJEME. Chceme vám přiblížit značky, které vyrábějí veganské produkty, přírodní kosmetiku, etické oblečení, udržitelné výrobky do domácnosti a mnoho dalšího. Jen sdílení na sociálních sítích nebo zmínka v článku se nám někdy zdá málo — a výrobce, kteří jsou našimi favority, vám chceme představit do hloubky.
Jednou z takových inspirativních značek je ŠUFAN — výrobce oříškových másel z Olomouce. Za Šufanem stojí Marek, Matěj a Lukáš, kteří do práce dávají své srdce a záleží jim na tom, aby produkty byly kvalitní, chutné a poctivé. V jejich sortimentu ale nenajdeme jen oříšková másla; ale také čerstvě pražené ořechy, granolu, Odvařené trio, snídaňové kaše nebo kokosová hnízda.
V prvním článku projektu PŘEDSTAVUJEME jsme vám přiblížili samotnou značku. Přečíst jste si mohli o začátcích, o jejich přístupu k udržitelnosti a stručně jsme vám nastínili i jejich sortiment.
Chceme vám ale značku přiblížit ještě víc. Proto jsme oslovili Lukáše a zeptali se ho na pár otázek. Nejenže nám prozradil, co je pro ně v Šufanu důležité a proč se snaží o lokálnost, ale také to, proč sklenice nejsou pro balení nejlepší a proč nemohou nazvat své produkty “povidla”.
Všechny jejich produkty jsou vyrobeny poctivě a s láskou. / Zdroj: Facebook Šufan.
Co je pro vás v Šufanu nejdůležitější?
Náš největší cíl je přinášet lidem chutný, kvalitní a čistý produkt. To můžete vnímat z našeho složení — třeba u ořechových másel se vždy snažíme, aby byla hlavně jednodruhová; a i do budoucna se toho budeme držet. Ke všem věcem se snažíme přistupovat co nejvíc kriticky a racionálně, a ne na základě trendovosti. Chceme vše tvořit co nejsmysluplněji.
Všimli jsme si, že jste nenajeli na vlnu slaného karamelu, který je v posledních letech tak populární. Proč?
Všichni výrobci na ni přejeli, protože to pro ně byl extrémě dobrý trend. Do čistého arašídového másla dokázali vměstnat 30 % slaného karamelu. A slaný karamel je vlastně cukr. Takže dokázali zlevnit vstup základních surovin a slaný karamel prodávali za stejnou cenu co arašídové máslo. My si myslíme, že důležitá je základní surovina a cukr navíc si už muže člověk přidat sám. Nejsme prodejci cukru. Jsme za kvalitu ořechů a kvalitu zpracování. A to se potkává i v našich kaších, které jsou také nedoslazované.
Porovnání složení kaše ze supermarketu a kaše od Šufanu. / Zdroj: Facebook Šufan.
Kromě kvality je pro vás v Šufanu důležitá také lokálnost. Kde to můžeme vidět ve vašich produktech?
Hlavní apel naší společnosti je na složení. A od toho se odvíjí všechno. Třeba u arašídového másla používá většina výrobců na trhu argentinské arašídy. My používáme řecké, i když se v Řecku pěstují v menším rozměru. Ale pokud je to smysluplné, snažíme se suroviny získavat z lokálnějších zdrojů. Stejně tak u mandlí. Když si půjdete koupit mandle do obchodu, tak většinou jsou z Kalifornie. Zato my používáme španělské. Lískové ořechy máme z Turecka. Ale samozřejmě, u některých surovin to nejde. Jako třeba kešu ořech. Ten se tady nepěstuje, to není možné. Takže ten je tím pádem původem z jiných kontinentů.
Dodavatele ovoce pro Odvařené trio znají osobně. I takto zaručují prvotřídní kvalitu. / Zdroj: Facebook Šufan.
Máte ve svých produktech i suroviny vypěstované v Česku?
Ořechy se zde nepěstují v takovém množství, aby se to dalo jakkoliv použít. Ale používame třeba dýňové semínka, které odebíráme z Jižní Moravy od pana Bartoše, který jako zemědělec přímo pěstuje plodiny tohoto typu, a semínka používáme do granol a ořechových směsí. I pro výrobu švestkových, hruškových a jablečných povidel používáme české a moravské plody. A třeba švestky jsou vyloženě místní z Troubelic, kousek nad Olomoucí, ze sadu v BIO kvalitě.
Ty ale nesou netradiční název — Odvařené trio. Proč jste nezvolili název “povidla”?
Horko-těžko jsme vymýšleli název, který by zákazník aspoň trochu pochopil. Legislativa je ale postavená tak, že zákon říká, že pokud dáte slovo “povidla” na etiketu, tak produkt musí v nutričních údajích obsahovat alespoň 60 g cukru na 100 g výrobku. A to je dogma, přes které nejede vlak. My naše povidla nedoslazujeme a nedodáváme do nich žádný cukr; akorát švestky pořádně odvařujeme, jak se dříve vařily doma. Hodnota cukru kolísá podle roku sklizně — někdy jsou švestky sladší, někdy ne, a tak můžeme oscilovat kolem 55 g, ale hranice 60 g nedosáhneme. Proto na etiketě název “povidla” nesmí být. Ale když jiný výrobce použije 30 % švestek a zbytek dosype cukrem, může napsat “švestková povidla”. A zákon už nezajímá, zda jde o cukr z ovoce nebo je to jen dodaný řepný cukr.
Kartonové obaly na sklenice a výplň z papíru od etiket zaručí, že k vám balíček dojde v pořádku. / Zdroj: Facebook Šufan.
Udržitelnost vnímáte nejen z pohledu lokálnosti, ale také ekologického balení. Jak to vypadá v praxi?
U balení balíků nepoužíváme žádný probalovací materiál, který bychom museli nakupovat jako nový. Nepoužíváme žádné bublinkové folie nebo mačkaný papír, který se musí speciálně vyrobit. Ořechy nám chodí v krabicích; a zatím co velké fabriky krabice lisují, my z nich vyřezáváme proužky, do kterých naše sklenice balíme. I etikety, které používáme, jsou z odpadu z pivovarnického průmyslu. A papír, který zůstává po odebratí etikety, používáme jako výplň do zásilek.
Někdy ale to, co se zdá být na první pohled ekologické, nemusí být naprosto pravdou.
Přesně tak. Na balení produktů používáme sklenice. I mnoho zákazníků inklinuje k tomu, že sklo je vždy ekologičtější. No nedokážeme změřit ekologickou stopu plastu a skla. Kdyby jste dali například ořechové máslo do plastového obalu, bude poddajnější a při přepravě se jenom lehce promáčkne, ale obsah nevyteče. Kdežto sklenice se občas rozbije. Je to třeba jenom jedna ze 150 až 200 zásilek, ale stává se to. Sklenice se rozbila a její obsah je vniveč. I ty ořechy musely být vypěstovány, a nebyly využity. Kdo ví — i sklo je těžší, plast o něco lehčí, takže řidič, který to poveze, spálí více paliva. Těžko ale říct, kde je pravda. My se k tomu snažíme přistupovat s nejlepším vědomím a svědomím a vycházet z informací, které máme, abychom to dělali co nejlíp.
Novinka — veganská náhrada parmazánu z ořechové mouky a lahůdkového droždí. / Zdroj: Facebook Šufan.
Jak jste začali dodávat produkty do bezobalových obchodů?
Začali poptávat sami. Myslím si, že jim byl sympatický náš minimalistický přístup, a tak měli zájem mít na obchodech naše výrobky. Když dodáváme do bezobalových obchodů, prodávají naše másla pouze ve sklenicích. Je to jednak z hygienických důvodů, protože sklenice jsou vyvákuovány, a tak neprobíhá oxidace, ale i kvůli teplotě, protože čím větší teplota, tým se olejnatá složka odděluje rychleji. Jsou ale některé bezobaly, ktorým dodáváme granolu ve vratných kýblech a mají ji v násypnících. Do prodejny v Brně bychom takovým způsobem dodávali naši novinku, veganskou alternativu parmazánu Ořechiáno.
Jakými způsoby ještě umíte zaručit, že zákazník dostává produkt nejvyšší možné kvality?
V první řade pražením ořechů. Ty si pražíme sami a můžeme tak ovlivnit výslednou chuť výrobku. Záleží na tom, na jakou teplotu ořechy pražíme, a hlídáme, abychom pražili na nižší teplotu. Tím, že k nám přijde naturální ořech, lépe poznáme kvalitu. Už máme své jasně dané postupy a musíme reagovat jenom na sklizeň, protože každá je trochu jiná. Vyrábíme i vlastní čokoládu, kterou používáme u výrobků jako máslo lískový ořech s čokoládou. Napražíme si kakaové boby a pak to v melanžérech zpracováváme. Díky tomu jsou chutě našich produktů nezaměnitelné.
