Co se skrývá za naším blahobytem — Plasty v mořích

Na první pohled je nevidíme a zprávy o nich obvykle rychle zapadnou mezi jinými aférami. Plasty, které končí v mořích a oceánech, jsou však mnohem horším problémem, než se může zdát. A než chceme vidět.

“Zapomenuté” plasty v oceánu. Pro nás o starost méně, ale trpí tím celé ekosystémy. Zdroj obrázku: unsplash.com
Minulý článek ukázal, že odpadu v mořích je až neskutečné množství. Je to odpad všeho možného skupenství, tvaru, typu. Často to je odpad, který bychom ani nečekali, že se do moře dostane. Tím nejznámějším, stále však rostoucím, problémem jsou plasty. Ať už s větrem, vodou pomocí řek nebo přímo. Plasty se dnes a denně dostávají do moří. Je to nezastavitelná lavina.
Plasty v mořích jsou problémem pro celý ekosystém. Plují na hladině, ale také klesají ke dnu. Mikroplasty jsou rozptýlené prakticky všude. Těžko by se hledalo místo, kde se nedají najít. Mořské proudy, které mě přirozeně fascinují, masy vody, které se obtáčejí kolem naší planety. Mají jasný systém a řád. A právě ony nesou kromě živin, tepla nebo energie, také plasty. Je to neskutečná síla, která vinou lidské činnosti, lidské lenosti a bezohlednosti, pracuje proti nám, proti sobě samé.

Plastový ostrov v Pacifiku je obrovskou hrozbou pro vodní živočichy. Zdroj obrázku: Pinterest.com.

Neuvěřitelné množství

Tady si trochu pohrajeme s čísly, co říkáte. Už jste přemýšleli, kolik tak plastů se vyprodukuje a kolik poté kde skončí? Když se budeme držet při zemi, tak číslo 300 milionů tun je množství, které ROČNĚ lidstvo vyprodukuje. 50 % je potom na jedno použití. Do moří se potom přímo dostane ročně kolem 10 milionů tun.
10 milionů tun.
To je přes šest a půl milionu osobních aut — v Česku jich jezdí o půl milionu méně. Nebo téměř 17 000 plně naložených letadel Airbus A380 — největší dopravní letadlo na světě. 119 milionů mužů nebo 142 milionů žen.
Děsivé.
Drobné útržky plastů a mikroskopické kousky, které vznikají pri jejich rozpadu, nazýváme mikroplasty. Proti velkým kusům plastů plujících po hladině a v malých hloubkách už dovedeme jistým způsobem bojovat. Je jich ovšem jen kolem 15 %. Těch, co se potápí, je 70 %. A zmiňované mikroplasty jsou strašákem, který zasahuje ekosystém takřka neviditelně a nezastavitelně. Odhady, kolik mikroplastů vlastně v mořích je, se různí; a to velmi. Záleží na způsobu měření, ale také na tom, jak děsivě chce dané médium tuto zprávu podat. Podle stude publikované v časopise Environmental Pollution se v m³ nachází 3700 kusů mikroplastů.
Plasty nám do životů přinesl konec 19. a záčátek 20 století. Je tak zřejmé — s ohledem na dobu rozpadu —, že v mořích plují mikrovlákna z rozpadajících se plastů, které mohou mít i přes 100 let. I kdyby se ode dnes už do moří nedostal ani jeden kousek plastu, tak potrvá stovky let, než se situace nějak zlepší. Zatím můžeme pozorovat bizarní úkazy, které spolu s fenoménem plastů v oceánech vznikají. Například celé obrovské ostrovy z plastu, které vznikají díky mořským proudům.
Číst dále: Co se skrývá za naším blahobytem — nebezpečný odpad v moři

Plastové ostrovy

Napříč všemi oceány bylo identifikováno 5 oblastí, kde se ve velké míře koncentruje plast a celkově odpad. Rotující mořské proudy unášejí plasty na obrovské vzdálenosti a ty se poté postupně hromadí v zónách, kde je proud slabší. V těchto místech pak plasty vytvářejí scenérie podobné té z fotky v tomto článku, doslova ostrov z plastů. Hlavní složkou těchto oblastí jsou však plasty menší než zrnko rýže. I proto je řádná identifikace složitá. Plasty a i další odpad přejímají barvy vody a tím pádem jsou tyto oblasti neviditelné pro satelity. Mnohdy i pro potapěče, kteří jsou přímo v nich.
Největší takovou oblastí je Velká tichomořská odpadková skvrna. Rozprostírá se severně od rovníku mezi západním pobřežím USA a Japonskem, potažmo jihovýchodní Asií. Není to celá pokrytá plocha oceánu, jedná se hlavně o oblast, kde plasty plují a unášejí je proudy. V této oblasti jsou však 2 místa, kde je koncentrace plastů vysoká. Jednou je tzv. Wester garbage patch. Druhou Eastern garbage patch. Ta se nachází mezi Kalifornií a Hawají a její rozloha je přibližně 3x taková jako rozloha Francie.
V nám bližším severním Atlantiku se nachází Severoatlantická odpadková skvrna. Popsaná byla již v roce 1972. Bohužel, od teté doby se situace pouze zhoršovala. Tato smrtící zóna má tu nevýhodu, že její “populárnější” sestra z Tichého oceánu je mnohem více na očích. Tím pádem se drtivá většina snahy o řešení upírá mimo ni.

Ukázka procesu čištění oceánu iniciativou The Ocean Cleanup. Zdroj obrázku: TheOceanCleanup.com

Problém, který má řešení?

Jak jsem nastínil už dříve, tento problém se nevyřeší sám od sebe jen tak lehce. Ani tím, kdyby se do moří nedostal už ani kousíček plastu. A bohužel, protože se plasty do moří ještě nějakou dobu budou dostávat. Ačkoliv se tváříme, že opravdu ve velkém recyklujeme a třídíme plasty, tak globální procento plastů, které se recyklují, je pouhopouhých 9 %. Důležitá je proto osvěta; a to hlavně ve směru, že nejlepší plast je ten, který nemusíme vyrobit.
A co se týká moří, tak je nutné plastový odpad z nich aktivně dostávat pryč. Vzniká mnoho různých iniciativ na čištění moří, ty však dlouhou dobu narážely na problémy. Asi největším bylo, že “sběrače” plastů braly sebou i vše živé, co bylo okolo. A to pak nedokázaly učinně odfiltrovat, takže spousta živočichů za tyto dobře myšlené akce zaplatilo životem. Pokrok přináší například iniciativa The Ocean Cleanup, která se pokusí o vyčištění velkých oceánských odpadkových skvrn. Kombinuje však efektivitu a ohleduplnost v míře maximálně možné. Pro více informací o tomto projektu můžete navštívit webové stránky www.theoceancleanup.com.

2 komentáre

  • Barborah píše:

    Já o tomto tématu vždy tak nerada čtu a mám z toho akorát úzkost… Sama se samozřejmě snažím plasty co nejméně kupovat, hodně jsem za poslední roky vyměnila třeba koupelnovou kosmetiku za tu bezobalovou, kde nemusíme, nepoužíváme sáčky, nebo si nosíme svoje tašky, atd. Stejně, stopa jednoho člověka je ale asi skoro neznatelná… Hlavně by si to měli uvědomit ti, kdo na tom mají největší podíl a ten plast by se vůbec neměl vyrábět, zvlášť když ho lze nahradit “plasty“ z bramborového škrobu atd. Snad to půjde dobrým směrem nebo se v tom jednou sami utopíme….

  • LIFE BY PAVLINA píše:

    Tohle je velké téma, kterému by se měla věnovat pozornost. Bohužel mi přijde, že jsme zaspali a měli jsme tohle, jako lidstvo, začít řešit už dávno. 🙁

Napísať odpoveď pre Barborah Zrušiť odpoveď

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *