Vaření s vůní cibule — cibulačka, kroužky a cibulový hummus

Franco Nero s ní porazil v roce 1975 bandu banditů. Stará moudrost praví: „Člověk spíše může vařit bez ohně než bez cibule“. V české kuchyni je cibule snad tou nejzákladnější surovinou. Množství jídel, jejichž recept ji obsahuje, je nesčetné. Cibule dodává aroma, chuť a sladkost. Obsahuje vitamíny, ve větším množství B1 a B2, v menším C. Dále obsahuje mnoho křemíku, draslíku, síry a dusíkatých látek. Ve zkratce — je zdravá! Nám v tomto článku cibule poslouží do 3 jednoduchých, ale chutných receptů.

První z nich bude, jak jinak, cibulačka. Polévka, které stačí 2 kvalitní suroviny a je dokonalá. Cibule a zeleninový vývar. Recept na něj jsme vám nedávno ukázali, tak teď se bude hodit. Ostatní suroviny mají v receptu své místo, ale prakticky se bez nich obejdete. V receptu níže je použito i bíle víno. Já ho rád využívám už v kroku č. 7, kde se z tekutin potká jako první s cibulí a jejich chutě se tak spojí dříve. Až poté využiju vývar.

To zásadní se děje hned na začátku vaření. Správným způsobem opéct cibuli je alfou a omegou tohoto receptu. Chce to čas, trpělivost a správné načasování. Zlatavě hnědá cibule, na které jste si dali záležet, vás pak odmění skvělou chutí. Poté, co ji zalijete výborným domácím zeleninovým vývarem a bude se vařit, můžete využít volné chvilky a připravit si bagetky zapečené se strouhaným sýrem. A komu by snad kousky cibule vadily, tak ten si může tuto polévku rozmixovat a udělat si ji krémovou.

Jestliže u přípravy cibulové polévky je potřeba strávit více času, tak druhý recept je na úplnou rychlovku. Cibulové kroužky se dají připravit velmi rychle. Můžete je připravit jako občerstvení pro návštěvu, je to ideální party jídlo nebo k večernímu filmu. Pokud si dáte i pár chvil na přípravu dipu, tak je ještě o něco vylepšíte. Můžete je obalit na způsob trojobalu, ale také v těstíčku. V tomto jsou možnosti nepřeberné.

Ačkoliv je žádoucí, pokud je to možné, vyhnout se jídlům, které jsou smažené na velkém množství oleje, tak u cibulových kroužků je podle mně lepší udělat výjimku. Ne každý styl obalení je vhodný na pečení v troubě. A když se dáte do improvizace, může se lehce stát, že kroužky z trouby nevyjdou úplně ideálně. Osmahnutí na oleji je proto jistota. Není ho potřeba nějak moc. Kroužky jsou tenké, zezlátnou poměrně rychle a samotná cibule nepotřebuje moc času ke změknutí. Přebytečný olej se vždy dá odsát kuchyňskými ubrousky.

Když vám po přechozích dvou receptech pár cibulí ještě zbyde, klidně stačí jedna velká, tak je skvělé ji použít jako ingredienci, kterou si uděláte trochu lepší váš hummus. Recept na základní hummus je velmi jednoduchý a cibule mu dodá příjemný šmrnc. A jelikož cibule je surovina, která nechybí opravdu v žádné domácnosti, tak se sama přímo nabízí.

Čas přípravy berte jako čistý čas práce. Já osobně vteřinové práce typu nasypat cizrnu do vody a nechat ji stát přes noc nebo zapnout pak sporák, aby se uvařila, nepovažuji za relevantní. Když děláte domácí hummus častěji, tak je to spíš taková automatika. Samotný čas přípravy tedy určí hlavně to, jakým způsobem si připravíte samotnou cibuli. A samozřejmě to, jak si pohrajete s mixováním. Já třeba mixuju i na třikrát. Po prvním zjistím, jaká je hustota a případně přidám vodu. Také kuličky cizrny, které se brání svému osudu, potlačím lžící dolů pod nože. Po druhém už jen ochutnám a výslednou chuť trochu vyladím. Po třetím jen zkontroluju, jestli předchozí kroky byly úspěšné.