Myšlenka sdílení knih je jedna z těch opravdu smysluplných. Sdílet se dá spousta věcí, ale tady je to přirozené. Člověk co rád čte se lehce dostane k téměř neomezené zásobě knih zdarma. Můžete je najít random v bývalých telefonních budkách, na nádražích, dokonce i ve fast foodu. Ačkoliv je to relativně mladá záležitost, stihla se už ohromně rozšířit. A i když ve sdílených knihovnách nenajdete zrovna poslední severský bestseller či serii o Harrym Potterovi, tak své místo pod sluncem a své fanoušky si našly.
Knihu si můžete půjčit a vrátit, vzít si ji na časově neomezenou dobu. Přečíst si ji třeba cestou ve vlaku a vložit ji do uplně jiné budky na druhé straně republiky. Knihy ovšem můžete také přinést. Máte doma knihy, které jste už přečetli a teď už je jejich primárním účelem chytání prachu? Tak proč je neposlat dál? Vám se uvolní trocha prostoru a někdo jiný se potěší ze skvělého počtení.
Jak to všechno začalo?
Todd Herbert Bol. Jméno tohoto muže je za tímto vším. Je zakladatelem Little Free Library, globální veřejné neziskové organizace pro knihovny. Byl to právě on, kdo v roce 2009 ve Wisconsinu postavil první takovou knihovnu. Udělal to jako vzpomínku na jeho matku, která byla učitelkou a vášnivou čtenářkou. Její knihy také jako první vložil do knihovny. Použil dřevo, které mu zbylo po stržení starých vrat jeho garáže a bylo mu líto ho vyhodit. V tu dobu asi vůbec netušil, že umístěním této knihovničky na jeho dvorku spustí lavinu, která se rozšíří po celém světě.
—
Todd H. Bol
Tyto malé knihovničky stojí v policejních stanicích v Los Angeles, na zastávkách metra v New Yorku, v nemocnicích v Irsku, v uprchlickém táboře v Ugandě nebo na školním dvoře v Jižním Súdánu. Podle dat z roku 2018 je v 88 zemích více než 75 000 malých sdílených knihoven. Todd Bol zemřel v roce 2018, jeho dílo a odkaz však zůstávají v každé této knihovně.
Jaké jsou možnosti u nás?
Asi nejznámějšími jsou v České republice KnihoBudky. Tento projekt vznikl v létě 2013 a byl financován z programu Think Big! od společnosti O2. Původním cílem bylo přestavět sedm starých telefonních budek na malé veřejné knihovny. První KnihoBudka byla slavnostně otevřena 9. ledna 2014 v areálu pražské nemocnice IKEM.
V současnosti projekt KnihoBudka zbudoval cca 90 realizací. Do akce se však zapojili i dobrovolníci z jiných měst nezávisle na původním projektu, často ve spolupráci s lokálními knihovnami. Těchto knihovniček jsou stovky po celé republice. Jejich seznam a spolu s ním i mapu naleznete na webu Knihobudka.cz.
Druhým větším projektem je Kniha do vlaku. Ta je projektem více než stovky knihoven v České republice, ke kterému se postupně přidávají knihovny v Polsku a na Slovensku. Kniha do vlaku vznikla v roce 2014 v Městské knihovně v Mikulově. Vedoucí knihovny dostala za tento projekt ocenění Knihovna roku 2015 – významný počin.
Na Slovensku funguje velmi příjemný projekt Ďakujem sused. Za jeho realizací stojí občanské sdružení METRO z Martinu. Budky nebo knihovničky jsou velmi osobitého vzhledu a každá je originálem. Tento projekt je velmi blízký původní myšlence Little Free Library. Nenabízí jen sdílenou knihovnu, ale také vybízí ke zlepšování okolí a vztahů v místní komunitě. Je dovoleno nechávat v knihách odkazy nebo krátké recenze. Případně, a to je báječné, nechat v budce nějakou sladkost nebo jiné překvapení pro toho, kdo příjde po vás
5 komentárov
Tento nápad se mi moc líbí, sama jsem si ještě žádnou knížku ze sdílené knihovny domů nepřinesla, ale nějaké své jsem už do knihovny dávala 🙂
O takovém místu jsem zatím nikdy neslyšela a ani ho nikde neviděla. Každopádně je to skvělý nápad a kdybych na takovou knihovnu narazila, okamžitě bych k ní zavítala. 🙂
Som z Martina, žijem tu už 20 rokov a až teraz som sa dozvedela, že tieto búdky čo nájdeme po Slovensku vymyslel niekto od nás. To je skvelé. Ďakujem za info ♥
xxAlexandra z MS ALWAYS LATE
Nápad sdílení knih se mi ze své podstaty líbí, protože sama mám knihy hodně ráda. Nikdy jsem však nechodila do knihovny, protože mě odpuzovaly opatlané igelitové obaly a občas i zašpiněné stránky kdo ví od čeho. Ne každý s knihami a vůbec obecně s věcmi zachází hezky a vidí v nich hodnotu. A já jsem na tohle obzvláště citlivá. Často se mi knihy, které jsem někomu půjčila, vracely s ohnutými rohy, s odřenou nebo dokonce i poničenou vazbou. Knihy půjčuji, protože jsem moc ráda, když si někdo přečte něco, co jsme četla já a ten zážitek tak mohu sdílet, ale upřímně očekávám, že se mi kniha nevrátí v původním stavu – já osobně se snažím číst knihy takovým způsobem, abych knihu nijak neponičila a aby vypadala pořád jako v den, kdy jsem si ji koupila. Jinak knihobudky jsou jako nápad fajn, ale nikdy bych tam nenašla titul, který bych si přečetla s radostí. Mám opravdu nevyčerpatelný seznam knih, které bych si chtěla přečíst a stále se růzrůstá a do konce života je všechny určitě nepřečtu 🙂 Takže číst něco, co mě v podstatě nezajímá, jen proto, že to najdu v budce, mě moc neláká. Ale jsem si jistá, že mnoho lidí to vnímá jinak a těchto příležitostí využijí rádi 🙂
Knihobudky, ale klidně i knihovny jsou skvělé a mám je ráda. Momentálně se snažím vyřazovat spoustu knížek a hlavně nekupovat nové a když, tak jako e-knihy. Nevím úplně, jestli minimalismus je ten hlavní popud, ale brzy se budeme stěhovat a děsí mě představa, muset tahat všechny ty knihy, když k nim vlastně (ke spoustě) vůbec nemám vztah.